Kejnov nebo Kejnovice sice neexistují, ale už ta přítomnost -ej- značí, že pravděpodobně příjmení ovlivnilo moravské nářečí. Tak se dostáváme na Kýnov. A vzhledem k velmi podobné výslovnosti písmen Ch a K (oboje se vyslovují krkem) si můžeme to K nahradit a tak nám vznikne Chýnov. A to už je město v okrese Tábor.

Taky jsem si říkala, kachny přece kvákají, kejhají (potrefené) husy . Ale od slovesa kejhat toto příjmení určitě nepochází. Jediné, co s ním má společného, je to kej- na začátku, ze kterého to paní asi vyvozovala. Ačkoliv se tiskací n a h píšou nyní podobně, v tiskacím písmu i v kurentu a novogotickém se píšou dost odlišně a takový chybný přepis by byl velmi nepravděpodobný. Kompletně to vylučuje přípona -ovský, která značí v 90 % případů místo původu prvního nositele.

Jen pro pořádek. Kejhají husy a ne kachny.

Myslím si, že tento původ určitě správný není. Dle mého názoru je příjmení odvozeno od města Chýnov v okrese Tábor - moravským nářečím Chejnov -> hláskově změněn na Kejnov vlivem podobné výslovnosti písmen Ch a K.

napadá mě od slova "kejhat" - přechýlením kejhovský, kejhavý, ale co by měl společného s kachnou nevím